Tekutiny zlepší výkon

Vydáno dne 25. 04. 2003 (počet přístupů 5031)


Článek převzatý z časopisu Aquasport & triatlon č.1/roč.1999 v němž s Mudr. Ladislavem Pyšným rozmlouval Tomáš Kolář.

Proč vlastně pijeme?

Někdo ho podceňuje, jiný na něj nemá čas, dalšího prostě nezajímá - pitný režim. Každý jako by nejraději pil pouze, když má žízeň. Málokdo nosí dříví do lesa, tedy vodu do bazénu, vždyť její tam dost. Jedna věc je ovšem jistá - pitný režim je jedním z faktorů ovlivňujících výkon. To potvrzuje i MUDr. Ladislav Pyšný z katedry tělovýchovného lékařství Fakulty tělesné výchovy a sportu UK.

"Normální člověk má během dne vypít dva až tři litry vody, to je jasné. Pokud má jakoukoli další pohybovou aktivitu, tak v průběhu zátěže vzniká z paliva, neboli zásobních látek ve svalových vláknech, nejen energie pro pohyb, ale hlavně teplo. Až sedmdesát - osmdesát procent veškeré energie se mění v teplo. Takže pohyb znamená především velkou tvorbu tepla, a to se musí nějak odvést. Děje se tak především potem, ten je nejdůležitější. Pokud je pocení hodně, ztrácí se z lidského těla tekutiny a zhoršuje se výkonnost. V podstatě potíme plazmu, což je součást krve a když člověk nepije, snižuje se její množství. Dodávka kyslíku a živin zapojeným svalovým partiím v průběhu výkonu je potom menší a snižuje se výkonnost, zejména její vytrvalostní složka."

Na bazénu popíjejte

Podívejme se konkrétně na plavání. V úvahu je nutno brát specifičnost prostředí - velká vlhkost a teplota. Je důležité na pití nezapomínat, mohli bychom na to později doplatit zhoršeným výkonem. Závod, rozcvičení před ním, rozplavání, to vše jsou pohybové činnosti v celkovém trvání až přes hodinu, a organismus při nich vodu ztrácí. Vlhkost v okolí bazénu má za následek menší pocit žízně. Nutit každého k pití ovšem těžko jde a hlídat vypité množství už vůbec nelze. "Tady by mohla vzniknout chyba. Jedinec musí vědět, že má popíjet. Pokud nastoupí na start a je dehydratovaný, tedy má v sobě menší množství tekutin, tak je výkon jednoznačně horší."

Více než zamýšlet se, co a jak pít, je důležitější se k pití přinutit. "Je důležité dbát, aby byl pitný režim vůbec zachován. Každou takovouto zátěží přibudou k základním dvěma až třem litrům, které musí člověk vypít, další dva až tři. Pitím se vlastně snažíme nahradit pot. Pot je voda s obsahem minerálů, hlavně sodíku, draslíku, hořčíku a vápníku, proto by také tyto látky měly být doplňovány v pitném režimu. Kdyby šlo o dlouhodobý výkon, byly by vhodné speciální sportovní nápoje, ale pokud se týká plavání, při němž je možné tekutiny doplňovat v průběhu dne, stačí pít jakoukoli pitnou vodu. Odpadá zde problém zakupování drahých prostředků. Jde o to, aby se pilo často, v místě bez pitné vody je optimální, ji koupit."

Minerálky jsou nanic

V doplňování tekutin ve formě minerálních vod však MUDr. Pyšný vidí problém. "Minerální voda se před výkonem pít nedoporučuje, zvlášť' je-li sycená. Neměly by to být stolní vody typu Bílinek a dalších módních přírodních nápojů. Jsou zbytečné a mohou výkon i zhoršit. To raději vodu s menším obsahem iontů. Proto je lepší obyčejná voda pramenitá, skalní nebo i z vodovodu. Zní to hloupě, ale lepší je, natočit ji z vodovodu a smíchat ve dvoulitrové láhvi se třemi, čtyřmi deci džusu, který' je vhodný ve fázi zotavení hlavně kvůli draslíku. Nachází se zejména v přírodních nápojích (mošty, džusy,...). Nedoporučuji žádné léčivé vody a limonády, to je absolutní hloupost. Módní a populární jsou třeba čaje. V průběhu dne se dá pít zelený čaj, černý čaj a dokonce jsou i čaje stimulační, které jsou schopny zvýšit výkon, zlepšit imunitní systém a aktivitu těla pro podání sportovního výkonu."

Pití ovlivní výkon

Má-li pití bezprostředně ovlivnit výkon jedná se pak o něco zcela jiného. "Takový nápoj je bez bublinek, má určitou teplotu, neobsahuje chinin, a podobně. Při vrcholovém sportu obsahuje další látky, které výkon pozitivně ovlivní." Podávají-li se tekutiny v průběhu dne, má tělo dost času si všechny potřebné látky připravit, proto bazénovým plavcům nejde o pití při závodě. Takové ovlivňování se týká výkonů, které jsou delší než dvacet, pětadvacet minut a sportovec doplňováním tekutin neztrácí čas. Dálkoví plavci pít musí. "Pro ně je optimální vypít každých deset, patnáct minut tak deci, v horku i deci a půl vody. Nepije-li závodník, bude mít už ve čtyřicáté minutě podstatné horší vytrvalostní schopnosti."
Vrcholoví sportovci mají určitě svůj nápoj, který v průběhu soutěžního dne pijí. Zde už přichází na řadu otázka speciálních přípravků. "Mohou obsahovat kofein, ač je v určitém limitu už dopinkovou látkou, je i pod touto hranicí schopný výkon zlepšit. Je nutno si ale dát pozor, vždy záleží na druhu kávy a jedinci. Průměrné se jedná o deset šálků kávy, kdy už jsou hodnoty kofeinu hraniční. A nezapomenout, že další složky potravy kofein obsahují, třeba čaj.

Pro krátkodobou zátěž má smysl užívat cukr, který může výkon rychlostně silového charakteru zlepšit. Naopak u vytrvalosti nesmí být před výkonem cukr žádný - nebo v minimálním množství.
" Nejednoduchá je otázka pití bezprostředně před výkonem. Hraje tu svoji roli individualita a zvláštnost předstartovních stavů. "Je nutné optimalizovat vodní hospodaření v těle. Dvacet až padesát minut před výkonem vypít čtyři až šest deci. Může to být i obyčejná voda, jedná-li se o krátkodobý výkon, je vhodné palivo, zdroj energie-cukry."

Tekutiny v tréninku

Při tréninkovém procesu lze pití jednoznačné doporučit. Je k tomu vhodná příležitost mezi úseky, sériemi, nebo při vyplavávání. "Nepitím se zpomaluje následné zotavení, prohlubuje se únava. Proč by v průběhu tréninkového procesu sportovec nepil, v plavání zvlášť', když si nemusí zvykat na žízeň v průběhu závodu. Navíc je to jediný zdroj energie, který' se organismu během tréninku dodává, proto by měl být i lehce sladký. Během tréninku bych na pití jednoznačné dbal. Ve většině oddílů to určitě chybí, ale rodiče by měli potomky vybavit. Dítě jde ráno na trénink, pak do školy a pije až u oběda. Ztratí dva litry, celé dopoledne je ve škole a nepije. Čím víc tekutin, tím lépe."

Světové modelky se třeba netají tím, kolik vody denně vypijí. Často se jedná o hodnoty blížící se deseti litrům. Prý to má velmi dobry vliv na plet'. Není to však jen otázka módy, vylučováním nadbytečných tekutin se vyplavují splodiny z těla ven. Na teplotě podle MUDr. Pyšného zase tolik nezáleží. Nápoj by měl působit osvěžujícím způsobem, proto ne příliš teplý. Avšak chladnější tekutina pod deset stupňů Celsia už může způsobit infekci horních cest dýchacích.

Je nutno více ředit

I nápoje, horentně doporučované výrobci mají svá rizika, podle MUDr. Pyšného především v jejich ředění. "Spousta lidí dělá jednu chybu. Pije nápoje, které mají velké množství minerálních látek a paliva, tzn. cukrů, maltodextrinů atd. Tyto nápoje jsou normoosmolární, tj. mají stejnou hustotu jako plazma v krvi, což je špatné, protože pot je podstatně řidší. Nápoje by měly být hypoosmolární, mít menší hustotu a být nízko, nebo středně energetické. Klasické sportovní nápoje je lepší ředit třeba o třetinu víc, než je doporučeno, dětem pak ještě víc. Jinak organismus není schopen vodu z nápoje zužitkovat."

Není to ale problém

Závěrem můžeme shrnout, že z pitného režimu plavců není třeba dělat vědu, ani s ním experimentovat.

  • Na hodinu zátěže ve vodě je potřeba doplnit o dva až tři litry více tekutin než je obvyklé.
  • Doporučuje se popíjet, at' už při závodech nebo tréninku.
  • Nejlepší je obyčejná voda naředěná s džusem.
  • 20 - 50 minut před krátkodobým výkonem se pije množství 4 - 6 deci a nápoj může obsahovat cukry.
  • Nápoje nepřechlazovat, ale není třeba se studeného bát.


Článek byl převzat na naše stránky se souhlasem šéfredaktora časopisu Aquasport Petra Valeše.


autor: mtb | komentářů: 0